Tanec pumy aneb protancuj se k vlastní síle

Pohyb. Někteří ho milují, jiní nenávidí.

Svaly, emoce, úleva od bolesti i napětí, hubnutí nebo třeba vymlácení přebytečné energie. Každý máme zkrátka jinou motivaci a důvody, proč se hýbeme případně nehýbeme.

Nedávno jsem si plně uvědomila, že čím víc nacházím a nechávám rozkvést svoji ženskou energii, tím víc mne přitahuje a láká tanec. A tak jsem se jednoho lednového večera ocitla na tanci silových zvířat, konkrétně na tanci pumy.

„Nechte své tělo a duši vyjádřit se tancem a pohybem. Přijďte si zatančit harmonizující a posilující Tanec silových zvířat. Večer plný tance, pohybu a rituálu se vším, co kočkovité šelmy žijí a symbolizují.“

Míša Petersen

Název a popis kurzu mě zaujal na první pohled. Vůbec jsem nevěděla, co mě čeká, ale bylo mi jasné, že tohle je přesně to, po čem moje duše prahne. Uvolnit a projevit emoce, spojit se sama se sebou, být v těle a uvědomit si svoji vlastní sílu. Tanec pumy ale není čistě tanec pro ženy, je to tanec i pro muže, protože objevit a využívat vlastní sílu potřebujeme všichni bez rozdílu.

Dříve jsem se vším dost otálela, bála se zkusit něco nového, ale po několika promarněných příležitostech jsem si naplno uvědomila, že se cítím díky tomu otálení vnitřně nešťastná a začala jsem opravdu konat, ne o tom jen přemýšlet a mluvit.

Poslední 3 roky, když mě něco přitahuje, tak to prostě zkusím a teprve potom se podívám, co mi určitá akce přinesla.

Přechod přes střepy nebo natočení online lekcí cvičení SM systému pro začátečníky? To jsou jen 2 z mnoha věcí, které jsem v roce 2015 vyzkoušela a hlavně zrealizovala. Pokud Vás zajímá víc, můžete se inspirovat v mém minulém článku „Vysypáno, podtrženo, sečteno“.

Takže nebylo co řešit, na tanec jsem se přihlásila.

Seminář se konal v Domě osobního rozvoje Maitrea v Praze v pondělí 18.1.2016 pod vedením Míši Petersen.

Sešlo se nás 19, z toho 18 žen a 1 muž. Teprve teď, když ta čísla píšu fyzicky, vidím to úžasné souznění s datem.

A jak to vlastně celé probíhalo?

Sedli jsme si do kruhu na pohankové polštářky a Míša nám nejdříve povídala o vlastnostech pumy.

Mezi nejvýraznější vlastnosti pumy patří:

* i když vypadá, že nic nedělá, pozoruje a ví o všem, co se děje kolem,

* žije tady a teď,

* zná svoji sílu,

* ví, kdy je třeba odpočívat,

* rychle se rozhoduje a během okamžiku dokáže jednat,

* ví, že někdy je třeba vycenit zuby a že jindy je zase lepší něco nechat být.

Uprostřed kruhu ležela barevná indiánská látka a na ní různé předměty týkající se samotné pumy a místa, kde puma žije. Také tam byla kouzelná lahvička s bylinnou vodou, kameny a svíčky.

Po krátkém povídání jsme vstali a Míša nám nalila do dlaní několik kapek bylinné vody, kterou jsme si rozetřeli po dlaních a nadechli vůni bylin, abychom oživili všechny naše smysly. Dlaněmi jsme pak přejeli přes vlasy a celé tělo, stáhli negativní energii z těla, aby se otevřely smysly a my se naladili na tanec.

Ne, nemějte obavy, tanec nemá žádné speciální a dané kroky. Jde pouze o naladění, propojení se svým já a vyjádření naší duše i těla pohybem. Je to ale také o překročení svých vlastních hranic, odhození očekávání a obav projevit se před jinými lidmi tak, jak zrovna cítím a potřebuji.

„Propojíme se s energiemi země a sami se sebou. Zharmonizujeme se a s lehkostí a silou kočkovitých šelem se protančíme ke své vlastní vnitřní „kočičí esenci“ – síle v nás. Ať už je to přítulná domácí micinka či kocourek, kočka divoká, silná puma, hbitý jaguár, smyslná tygřice, tajuplný rys či lvice, která symbolizuje sílu ženské sluneční energie.“

Míša Petersen

První zazněly skladby pro samotné živly – zemi, vzduch, vodu a oheň. Míša nás skrz každou skladbu provedla i hlasem, což ještě umocnilo zážitek. Ten pocit, kdy se stanete ohněm nebo vodou, Vám vlastně neumím ani pořádně popsat, to se musí zkrátka zažít a prožít …

Další skladby pocházely přímo z míst, kde puma žije, tedy Severní nebo Jižní Ameriky. Každá skladba byla jiná, měla jiný náboj a přinesla každému jiný obraz. Každý se tedy mohl protančit ke své jedinečné „kočičí“ esenci, k síle v sobě.

A byla to tedy síla, to Vám řeknu. Občas se ozvalo i nějaké to kočičí zaprskání nebo řev divoké pumy …

Snad nikdy jsem nezažila takovou energii, odhodlání i svobodu a přitom jednotu se smečkou. Bylo to živelné, fascinující, hluboké, živočišné a svobodné prožití vlastní síly.